Broskve - pěstování broskví

Broskev je velmi oblíbené ovoce, které je plodem stromu, jež se nazývá broskvoň obecná (Prunus persica). Jde o opadavý menší strom nebo keř, který kvete od března do května. Dorůstá výšky max. 5 či 6 metrů a vytváří kulovitou korunu. Původ broskvoní je v Číně, ale postupem času se rozšířily v podstatě do celého světa. Mezi největší producenty broskví v současnosti patří středomořské státy, jako je Španělsko a Itálie a také americké státy Kalifornie a Georgie. Také u nás broskvoně zdomácněly jako kulturní ovocné dřeviny.

Broskvoň obecná plodí broskve, což je měkké dužnaté ovoce s hluboce brázditou peckou uprostřed. Řadí se tak mezi peckovice. Broskve mohou mít různou barvu jedlé slupky, od žluté, přes oranžovou až po tmavě červenou – záleží, jak moc je ovoce vystaveno slunci. Dužnina je většinou oranžová a obsahuje velké množství vody. Plody dozrávají v srpnu až v září. Broskev má tvar nepravidelné koule, kterou na dvě části rozděluje viditelná rýha.

Druhy broskví

Broskve je možné rozdělit do dvou hlavních skupin, které se od sebe odlišují velikostí, tvarem a chutí plodů.

oddělitelné od pecky – dužninu je možné snadno oddělit od pecky, aniž by se dužnina na pecku zachytávala

neoddělitelné od pecky – dužninu není možné od pecky snadno oddělit. Tato skupina se pak dále dělí na bělomasé, žlutomasé a červenomasé broskve.

Dále je možné broskve rozdělit na:

Broskve pravé – ovoce je chlupaté až plstnaté, uvnitř má pecku, která je snadno oddělitelná od dužniny. Broskve mají po celé délce plodu výraznou podélnou rýhu. Pravé broskve bývají větší než nektarinky.

Nektarinky (nepravé broskve) – ovoce je lysé, hladké s lehce oddělitelnou peckou od dužniny. Podélná rýha je jen málo nápadná. Nektarinky se vyznačují i velmi šťavnatou dužninou a jsou o poznání menší, než broskve pravé.

Nejčastěji pěstovanými odrůdami broskví jsou:

Duan Yu – raná odrůda původem z Číny, dužnina má krémové zabarvení, jde špatně oddělit od pecky.
Crimson Gold – žlutomasá odrůda z USA s kyprou dužninou, která nejde oddělit od pecky, má menší plody.
Spring Belle – žlutomasá odrůda z Itálie se středně pevnou dužninou, kterou nelze zcela oddělit od pecky
Spring Brite – středně raná odrůda z USA s atraktivními a souměrnými plody, pevnou oranžovou dužninou dobře oddělitelnou od pecky
Super Queen – chuťově výborná středně raná odrůda z Itálie, která má zelenobílou pevnou dužninu.
Royal Glory – středně raná odrůda z USA, která má sladkou chuť a snížený obsah kyselin.
Fidelia - středně raná bělomasá odrůda s krémově bíle zbarvenou dužninou snadno oddělitelnou od pecky.
Benedicte – pozdně zrající odrůda pocházející z Francie, má krémově zbarvenou dužninu, která lze snadno oddělit od pecky
Tendresse – pozdní italská odrůda s bílou, středně pevnou dužninou

Pěstování broskví

Broskvoně mají vysoké nároky na teplo a světlo, nejvhodnější je proto pěstování v teplých oblastech, kde se průměrná roční teplota pohybuje mezi 7 až 10 stupni Celsia. V ČR je vhodné broskvoně pěstovat v nadmořských výškách okolo 200 metrů. Je třeba vybrat stanoviště, kde se nevyskytují pozdní jarní mrazíky. Ideální jsou mírně svažité jižní, jihozápadní či jihovýchodní polohy. Broskvoň tedy vyžaduje teplé, výživné a přiměřeně vlhké půdy s pH 6 – 7, kde se obsah vápna pohybuje od 3 do 5%. Stromy nesnáší těžké, jílovité a kyselé půdy. Před výsadbou necháme stromek stát 12 až 24 hodin ve vodě. Vysazujeme vždy na jaře, protože podzimní výsadba nebývá úspěšná, jelikož stromky často utrpí mrazem.

Tyto ovocné stromky ve větších výsadbách vysazujeme do sponu alespoň 4 x 2 nebo 3 x 3 metry. Broskvoně patří mezi samosprašné rostliny, s opylováním si tak nemusíme dělat starosti. Pokud budeme mít jen jeden stromek, opylí se sám. Po výsadbě ošetříme nadzemní část seříznutím výhonů asi o 2/3, při slabší sazenici odřízneme postranní obrost úplně a založíme novou korunku. Broskvoně potřebují dostatek vody, zejména pak na jaře (květen, červen) a pak také v období před sklizní.

Broskev a účinky na lidské zdraví

V broskvích je obsaženo 88% vody a okolo 9% cukrů. Toto ovoce je bohatým zdrojem minerálů, jako je draslík, vápník, železo, sodík, hořčík či zinek, a také celé řady vitamínů. Největší zastoupení má vitamin C, B3 (niacin) a pak je v nich obsažen také provitamin A. Důležitou látkou, která je v broskvích obsažena, je také kyselina listová, která je důležitá zejména v těhotenství, protože má význam pro normální růst a vývoj plodu. Šťáva z broskví příznivě působí na vylučování a má až lehce projímavý účinek. Konzumace broskví se proto doporučuje lidem trpícím zácpou nebo jinými problémy s trávicí soustavou. Vzhledem k tomu, že mají broskve málo kalorií, jsou vhodné pro redukční diety. Energetická hodnota 100 gramů broskve je pouze 219 kJ. Broskve chrání tělo před volnými radikály, posilují funkci ledvin, pozitivně působí na nervovou soustavu, zlepšují krevní oběh, napomáhají cévní soustavě a působí preventivně proti vysokému tlaku.