Tajemství biozahradničení a biopěstování – odměnou vám budou zdravé a chutné plody
22.05.2021
Nemusíte mít zrovna dům či chatu s rozlehlou zahradou, abyste se mohli začít věnovat biozahradničení. Ekologicky pěstovat můžete klidně i na balkóně v truhlících. Důležité je, abyste o rostlinky pečovali v ryze přírodním duchu, používali ekologicky šetrné prostředky i postupy. Radost z vlastního vypěstovaného bio ovoce či zeleniny bude k nezaplacení.
V dnešní době jsou slova jako „eko“, „bio“ či „přírodní“ poměrně hojně využívaná a to jak v potravinářství, tak i v oděvním průmyslu, nebo například v kosmetice. Bohužel ani tato označení nám nezaručí, že je daný výrobek skutečně přírodního původu. Nejjistějším způsobem, jak toho docílit, je vytvořit si jej ve vlastní produkci. Prvním krokem může být například založení biozahrádky. Měsíce jako květen nebo začátek června jsou pro to ideální. Přestože vypěstovat ovoce či zeleninu bez použití chemie je podstatně náročnější, budeme za naši snahu odměněni zdravějšími a chutnějšími plody. Ekologicky však nemusíme pěstovat jen užitkové, ale také okrasné rostliny.
Co je biozahradničení?
Biozahradničení či ekologické zahradničení je možné jinak nazývat také udržitelným, bezúdržbovým zahradničením či permakulturou. Zahrnuje ochranu půdy, která po našem pěstitelském zásahu není nevratně zničená ani vyčerpaná. S biozahradničením souvisí také pěstování rostlin, které jsou typické pro dané přírodní a klimatické podmínky, šetření zdrojů a využívání přírodních obnovitelných zdrojů. Místo toho, abychom výpěstky tolik chemicky a mechanicky ošetřovali, musíme se naučit poznávat přírodní děje a spoléhat se na ně. V případě okrasných rostlin budeme odměněni esteticky, v případě ovoce, zeleniny či bylinek zase zdravou a chutnou úrodou. Takto vypěstované ovoce i zelenina jsou plné zdraví prospěšných látek.
Jak tedy začít?
Než se pustíme do nákupu semínek nebo zeminy, musíme se nejdříve rozhodnout, co vlastně chceme pěstovat a zda pro konkrétní rostlinu či plodinu máme vlastně vhodné klimatické podmínky. Přihlédnout musíme také ke kvalitě a typu půdy, protože každá rostlina vyžaduje jiný půdní typ. Například mrkvi se daří na písčitých půdách, zatímco pro rajčata musíme mít zajištěnu vysoce úrodnou zeminu, která bude bohatá na organickou a dobře odvodněnou hmotu.
Semínka či sazenice?
To je další věc, kterou si musíme rozhodnout. Koupíme si již předpěstované sazenice, nebo si vypěstujeme vlastní plodiny přímo ze semínek? Nesmíme zapomínat na to, že ne všechen sortiment na trhu, který je určen pro vlastní pěstování, je bio. Aby mohla nést plodina označení bio, musí splňovat přísná kritéria. Mateřská rostlina, která je zdrojem sazenic či semínek, nesmí být nijak geneticky upravovaná ani hnojená pesticidy.
Potřeby pro biopěstování
Biosazenice, zeminu i hnojiva ze 100% přírodních surovin se dnes dají koupit v některých květinářstvích, nebo také v hobby marketech. Tyto produkty by měly být certifikovány pečetí bio kvality Evropské unie, která zaručuje, že jde o produkty vysoké kvality a jejich původ je dohledatelný. Sazenice s označením bio jsou vypěstovány v souladu s normami EU pro ekologické zemědělství.
Jak pečovat o zahrádku, aby byla bio?
Nestačí mít jen bio semínka, sazenice a hlínu, existuje také několik pravidel, která je třeba dodržovat, aby bylo naše udržitelné zahradničení úspěšné.
Nepoužíváme chemii
Při biozahradničení se zcela vyhýbáme chemickému hnojení umělými hnojivy a výhradně používáme jen ta hnojiva, která nám poskytuje sama příroda – jde tedy o hnůj, kompost či výluhy z rostlin. Tím dosáhneme jak zdravější sklizně, kterou můžeme bez obav konzumovat, tak si zlepšujeme i kvalitu vody a půdy. Používané herbicidy a pesticidy prosakují půdou, zpětně kontaminují vodní zdroje a škodlivé látky se tak vracejí zpět do oběhu. Raději bychom se tedy měli zaměřit na posílení přirozených obranných funkcí rostlin a podporovat množení živočichů, kteří v boji proti škůdcům a nemocem pomáhají, místo toho, abychom používali chemické prostředky.
Kompostujeme
Kompostováním se zvyšuje objem organické hmoty v zahradě, půdě se vrací tolik potřebné výživné látky a zároveň dochází ke zmenšování objemu odpadu z domácnosti. Kompostem také „krmíme“ půdní organismy, jako jsou bakterie, houby, řasy, prvoci, roztoči, chvostoskoci, mnohonožky, žížaly atd., kteří vytvářejí kvalitní humus, jež pro pěstování potřebujeme. Z toho důvodu je kompostování základní metodou udržitelného zahradničení.
Šetříme vodou
Na naší biozahrádce se neobejdeme bez sudů na vodu, nebo jiného systému na zachycování dešťové vody. Tím nejenže šetříme vodu (a tedy i peníze), kterou bychom museli brát z městské kanalizace nebo jiných zdrojů, ale zároveň máme přehled o kvalitě vody. Vhodné je provést úpravy, díky kterým se voda v půdě udrží déle a zabrání se tím nadměrnému vysoušení. Dobré je, pokud máme možnost povrch zakrýt například pokosenou trávou, kůrou, odpadem z rostlin atd., protože čím více je ho zakryto, tím méně vody se vlivem slunce a větru odpaří. Nemusíme tak instalovat žádné zavlažovací systémy. Také kvalitu vody chráníme omezením požívání herbicidů a pesticidů.
Dáváme pozor, co vysazujeme
Pokud chceme mít skutečnou biozahrádku, pak musíme dobře zvážit, co vysadíme. Měly by to být vždy rostliny, které jsou původní a pro dané prostředí typické. Je třeba si dát tu práci a najít rostliny, které přesně tolerují podmínky, jež nabízíme – sucho, vlhko, stín, přímé slunce atd. Tím si ušetříme energii, ale třeba také vodu, kterou bychom museli vynaložit na to, abychom udrželi naši zahrádku krásnou. Vysazovat můžeme také smíšené kultury, protože tak podpoříme rozmanitost přírody, tedy tzv. biodiverzitu.
O zahradu „nepečujeme“
Běžná zahrada vyžaduje velké množství energie, vody i chemických látek, abychom ji udrželi v perfektním stavu. Musíme neustále sekat trávník, zastřihávat rostliny atd. Oproti tomu biozahrada je spíše zahradou zarostlou květinami a užitkovými rostlinami. Ušetří tak nejen čas, ale také peníze, které bychom na její údržbu vynaložili.
- jpa -
Článek byl zobrazen 13096 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Moduliving - modulární domy a chaty jsou o 30% levnější než klasické stavby
Modulární domy jsou budoucností výstavby. Stavba je rychlá, přesná a o 30% levnější než klasické stavby. Díky flexibilitě dům poroste s vaší rodinou. A může se s vámi i přestěhovat.Dřevostavby na klíč - od výběru pozemku po realizaci domu
V LAS dřevostavby věříme, že stavět se má zodpovědně a ekologicky, se vztahem k přírodě a dalším generacím. Proto jsme se zamilovali do dřeva a stavbám z něj se věnujeme víc než deset let.Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.
Další články na téma Zahradnictví a zahradnické potřeby
Co je to vermikompostér?
Ne každý má to štěstí, že vlastní zahrádku, na níž může kompostovat bioodpad z domácnosti a vytvářet si tak kvalitní hnojivo. Pokud zahrádku nemáte, ale také se chcete chovat ohleduplně k přírodě, můžete vyzkoušet vermikompostování, neboli kompostování s pomocí žížal. Vermikompostéry jsou malé, skladné a můžete je mít třeba na balkoně či ve sklepě.
Pěstujeme netradiční druhy zeleniny
Možná je to neuvěřitelné, ale i nyní můžete pěstovat a sklízet zeleninu, kterou obchodě určitě nenajdete, a dokonce neuspějete ani ve specializované prodejně. Většině neobvyklých druhů zelenin pocházejících z asijského kontinentu se totiž v našich podmínkách výborně daří a snadno se pěstují.
Jaro na zahradě - začněte co nejdříve a zahrada vás odmění bohatou úrodou
Podle pranostik se říká: březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. Teploty v jarních měsících mohou být sice jako na houpačce a padat stále ještě k nule, zahrádkářům by však žádné rčení nemělo stát v cestě. Už nyní je třeba pomyslná kamna nechat daleko za sebou a pustit se do zahrady, která volá po pozornosti.
Zimolez kamčatský a muchovník – oblíbené alternativy borůvek
Nedaří se vám pěstovat borůvky, protože jim nejste schopni zajistit vhodné pěstební podmínky? Neházejte flintu do žita, existují ještě jiné rostliny, které nejsou na pěstování tak náročné a nejen svým vzhledem, ale i chutí jsou borůvkám hodně podobné. Letos můžete ze zahrady sklízet zimolez nebo třeba muchovníky.
Oživte váš interiér i terasu podzimními dekoracemi z bobulí
Podzim je plný barev. Barev všelijakých odstínů, které nám ukazuje sama příroda na nejrůznějších listech, plodech a bobulích. Tak proč si trochu té podzimní krásy nevzít domů? Stačí vyrazit na procházku do lesa, na trh nebo nejbližšího květinářství. Uvidíte, jak krásně si těmito jednoduchými doplňky prozáříte interiér.
Jak si pochutnat na netradiční listové zelenině?
Často v obchodě narazíme na nejrůznější druhy zeleniny, které ani neznáme. Zvláště u listové zeleniny mnohdy váháme, jestli se její nákup vyplatí, tedy jestli bude výsledná chuť odpovídat ceně. Navíc často ani nevíme, co ze zelených listů připravit. Pojďme si tedy představit některé netradiční druhy listové zeleniny jako například kadeřávek, šrucha, rokola nebo polníček.
Okrasné trávy – skvosty babího léta
Okrasné trávy doplňují trvalkové záhony po celý rok, ale teprve na sklonku léta a na podzim naplno vynikne jejich půvab. A zdobí i v zimě. Jsou oblíbené zejména pro svou jednoduchost a přirozenost, navíc se hodí na každou zahradu – u venkovského stavení i v moderní městské zástavbě.
Pěstujeme vinnou révu
Kde se víno pije, tam se dobře žije a kde se víno pěstuje, tam to musí platit dvojnásobně. Lidé, kteří se kolem vinné révy totiž pohybují, starají se o ni, a přitom všem bojují s přírodou o každou kuličku, v sobě mají jistou vyrovnanost a pořádnou dávku pokory.
