Hrušky - pěstování hrušek

Hruška je plodem stromu zvaného hrušeň (Pyrus), který patří do čeledi růžovité. Hruška je ovoce spadající mezi malvice, tedy dužnatý nepukavý plod. Plody vyšlechtěných odrůd jsou jedlé a velmi chutné. Hrušeň obecná pohází s největší pravděpodobností z Kavkazu a centrální Číny. V současnosti se i u nás pěstují kulturní druhy hrušní vyšlechtěné z hrušně obecné, ale narazit můžeme i na rozměrné zplaněné stromy, jejichž stáří může dosahovat až dvou set let.

Hrušně mohou bez odborného zásahu dorůstat až dvaceti metrů, což ale vede k obtížné sklizni plodů. Proto je nutné je roubovat. Hrušeň je běžným stromem mírného pásu. V našich zeměpisných šířkách se hrušním daří nejlépe na jihozápadních svazích, do nadmořské výšky 400 metrů.

Druhy hrušek

Existují tři druhy hrušní:
Hrušeň obecná (Pyrus communis subsp. communis)
Hrušeň planá (Pyrus pyraster)
Hrušeň asijská - Nashi (Pyrus Pyrifolia)

U nás se pro šťavnaté plody pěstuje hrušeň obecná, která existuje v několika vyšlechtěných odrůdách. Ty se dělí podle období sklizně na letní, podzimní a zimní. Letní jsou všeobecně méně trvanlivé, zatímco zimní vydrží nejdéle.Vyskytují se i samosprašné odrůdy, u nichž můžeme často pozorovat partenokarpii, tedy tvorbu plodů bez semen (Hardyova máslovka, Boscova lahvice a další).

Oblíbené odrůdy hrušek - jde o odrůdy odolné k strupovitosti a padlí jabloňovému
Bohemica – pozdně zimní, mají dlouhou skladovatelnost
Decora – zimní, plodí šťavnaté plody s načervenalými líčky
Dicolor – zimní, mají atraktivní vzhled barevných plodů a příjemnou aromatickou chuť
Erika – raně zimní, vynikají sladce navinulou chutí

Pěstování hrušek

Aby hrušně správně rostly, potřebují středně vlhké, dobře propustné a hluboké půdy bohaté na živiny. Velmi hluboko koření, často až do třímetrové hloubky. Optimální roční úhrn srážek je mezi 500 – 600mm a průměrné roční teploty by se měly pohybovat okolo 8°C. Kvete dříve než jabloň a tak mohou úrodu více ohrozit jarní mrazíky. Hrušeň se pěstuje např. jako zákrsek, roubují se tedy na kdoulové podnože, nebo na pláňata.

Hrušňové pláňata - semenáč hrušně, mezi stromy dodržíme vzdálenost 4 metry (spon 5x4m)
Kdouloň MA nebo K-TE-B - vegetativně množené, rostou slaběji, mezi stromy dodržíme vzdálenost 2,5 metru (spon 4,5x2,5m).
Kdouloň MC - roste ještě méně, mělce koření, navíc ji ohrožuje mráz a ke stromku se musí připevnit kůl.

Nejlepším řešením je pěstovat hrušně na kdouloni, protože dosáhneme menších rozměrů stromu a vyšší kvality ovoce. Mají však kratší životnost než na pláněti. Obrovská hrušeň na pláněti může být i více než stoletá a pořád rodí, zatímco na kdouloni se dožívá okolo 30 let. Zákrsky plodí od čtvrtého roku po výsadbě, zatímco pláně se dožívá sta let, ale začíná plodit až desátým rokem.

Řez hrušní není tak náročný jako řez jabloní. Stromy mají korunu přirozeně řidší, světlejší a plodonosný obrost dlouho vydrží. Nejčastěji se využívá pyramidální tvar koruny, udržuje se tedy především dobře vyvinutý středový výhon. Hrušně se prořezávají v pozdní zimě nebo brzy na jaře. Nejlepší doba pro sklizeň nastává ve chvíli, kdy jsou hrušky snadnou oddělit od plodonoše. Letní odrůdy jsou určeny k přímé konzumaci, v konzumním stavu vydrží maximálně dva týdny. Pozdní hrušky je třeba sklidit dříve, než si na nich začne pochutnávat ptactvo. Rané hrušky naopak sklízíme před dozráním, na stromě by příliš změkly. Hrušky je možné skladovat, nevydrží ale tak dlouho jako jablka.

Hrušky a účinky na lidské zdraví

Hrušky mají vysoký obsahem sacharidů a jelikož v nich převládá fruktóza, dobře je snášejí i diabetici. Ovoce má jen nízký obsah proteinů a tuků - 100 g hrušek má přibližně 213 kj a 51 kcal.
V hruškách je obsaženo množství vitamínu B, zejména pod slupkou. Vitaminu C a E se v hruškách nachází jen malé množství, obsahují však důležité minerály, jako je draslík, hořčík a železo a jsou rovněž dobrým zdrojem stopových prvků, jako je měď, mangan a zinek. Hrušky jsou též zásobárnou rozpustné i nerozpustné vlákniny, která pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a má laxativní účinky. Hrušky mají schopnost snižovat krevní tlak, podporují fungování ledvin, vylučování kyseliny močové a jiných dusíkatých látek. Konzumace hrušek je tak vhodná během detoxikačních diet.