Višně - pěstování

Višeň obecná (Prunus cerasus L.) je ovocný strom z čeledi růžovitých, který může dorůst výšky až 10 metrů. Má kulovitou korunu, na konci s převislými větvičkami. Listy jsou střídavé, lesklé, na okrajích mírně zubaté. Květy jsou bílé a objevují se ve svazcích na začátku května. Plodem višně obecné jsou višně, tmavě červené až rubínové peckovice se šťavnatou dužninou a kulatou peckou uprostřed. Višně nejsou v porovnání s třešněmi tak sladké.

Višeň obecná je původem z oblasti Kaspického moře, vyskytovala se v jihovýchodní Evropě, v západní Asii i severní Indii. Pěstováním se však rozšířila do celého světa, kde se jí daří v mírném podnebném pásu. Višeň je krátkověká, dožívá se okolo 40 let.

Druhy višní

Višně, které se u nás pěstují, se podle tvaru a chuti plodů dělí do několika skupin:
Kyselky – tmavě červené višně mající tvar srdce, jsou značně kyselé a mají tmavou šťávu

Amarelky – světlejší višně oranžové až načervenalé barvy, jsou lehce zploštělé na koncích, mají mírně nakyslou chuť a bezbarvou šťávu.

Skleněnky – světle červené višně mající příjemně nakyslou chuť

Sladkovišně – tmavě červené plody sladce nakyslé chuti. Jde o křížence třešní a višní.

Oblíbené odrůdy višní:

Morela pozdní - původem z Francie, vhodná na plné slunce, velmi dobře se tvaruje, chuť je kysele kořenná. Plody ani při dlouhých deštích nepukají. Existuje samosprašná i cizosprašná varianta.

Višeň Vackova - domácí odrůda, které se daří zejména na jílovo-štěrkových půdách. Je cizosprašná a i v době květu odolává mrazům. Netrpí klejotokem a plody ani při vydatných deštích nepukají. Zraje ve druhé polovině června a chuťově je mírně kyselá.

Vítova kyselka - domácí odrůda, která se hodí do horských oblastí – plodí až do výšky 900 m. n. m. Není náročná na půdu, je to samosprašná odrůda, která se vyznačuje vysokou plodností. Plody jsou tmavě červené, jemně kořeněné a hodí se ideálně na zavařování.

Favorit – původem z Maďarska, samosprašná odrůda odolná vůči jarním mrazíkům i pukání plodů. Je to amarelka s velmi chutnými plody vhodnými pro přímý konzum.

Fanal – měkká, šťavnatá, tmavě červená višeň s nakyslými plody, jejichž šťáva silně barví. Je vhodná pro zavařování. Plody jsou odolné mrazíkům i pukání.

Královna Hortenzie – jde o sladkovišeň, svým tvarem a chutí spíše připomíná třešně. Zraje koncem června až začátkem července. Jde o chuťově výtečnou odrůdu, která slabě roste a je tak vhodná i do menších zahrádek.

Nana – odrůda s velkými, kulovitými a jasně červenými plody, které mají šťavnatou dužinu skvělé chuti a větší pecku. Nana je vysoce odolná proti mrazu.

Pěstování višní

Višně jsou na stanoviště a půdu méně náročné než třešně. Nemají však rády přemokření a nedostatek humusu. Nejlépe se jim daří na mírných, jižně orientovaných svazích. Kvalitní úroda je zajištěna i v poměrně vysokých nadmořských výškách do 700 m. n. m., určité odrůdy můžeme pěstovat ještě výše. Nejnižší roční průměrné teploty nesmí klesnout pod 7,5°C. Optimální počet srážek je 550 mm za rok. Višně jsou většinou samosprašné, takže odpadá starost s opylovači. Podnože se používají stejné jako u třešní, vhodná je lesní ptáčnice a také mahalebka pro méně vyhovující půdy. Na mahalebce začíná strom plodit od čtvrtého roku, nejlepší plodnosti pak dosahuje mezi 10. – 25. rokem.

Višeň se sází na podzim nebo na jaře, pokud vysadíme strom na jaře, musíme jej více ořezat a také zalévat, než při podzimní výsadbě. Doba zrání je u višní (stejně jako u třešní) nazývána třešňovým týdnem. Začínají zrát přibližně na začátku června, vždy však záleží na konkrétní odrůdě, počasí a poloze. Višně rodí především na jednoletých výhonech., které rostou z dvouletého dřeva. Jednoleté výhony tak zkracujeme o třetinu. Řez provádíme na začátku března, nebo až po sklizni. Pravidelně zmlazované stromy hojně plodí.

Višně a účinky na lidské zdraví

Višně mají vysoký obsah vitamínu A, C, vitamínů skupiny B, obsahují velké množství minerálních látek, jako je například jód, železo, hořčík a draslík. Ve višních se vyskytují rovněž antokyany, které pomáhají při cukrovce, chrání srdce a cévy před poškozením a působí proti rakovinnému bujení. Višně jsou vhodné pro všechny, kdo si chtějí udržet štíhlou linii. Obsahují totiž 80% vody a také velké množství vlákniny, která je prospěšná zejména při potížích se zácpou. Ovocné kyseliny obsažené ve višních podporují látkovou výměnu a imunitní systém. Višně mají také odvodňující účinek, pomáhají ke správné funkci kardiovaskulárního systému a krásné pokožce. Konzumace višní je vhodná také při zánětech nebo při snižování horečky.