Kaštanovník - jedlé kaštany

Kaštanovník setý (Castanea sativa), někdy nazývaný též kaštanovník jedlý je opadavý listnatý strom původem z Malé Asie. Společně s buky a duby patří do čeledi bukovitých (Fagaceae). Tento 20 až 25 metrů vysoký a rozložitý strom má plody, které nazýváme jedlé kaštany, někdy též marony. Kaštanovník kvete v květnu a v červnu. Jedná se o rostlinu jednodomou a jednopohlavní - obsahuje samčí i samičí květy. Plody jsou po dvou nebo třech uloženy v kožovitém obalu a ostnaté pichlavé číšce, která při zrání praská čtyřmi švy. Kaštany dozrávají v září, v tuto dobu jsou lesklé a tmavě hnědé, po oloupání se odhalí žlutavé jádro. Listy mají tvar podlouhlé elipsy a jsou střídavě uspořádány. Největší list se nachází na vrcholku větvičky.

Kaštanovník je dlouholetý strom, dožívá se věku i více než 1000 let. V České republice i jinde ve Střední Evropě patří horké jedlé kaštany výhradně k předvánočnímu období, v jižní Evropě se jedlé kaštany staly běžnou součástí jídelníčku. Jedí se pečené, vařené, v polévce, nebo se z nich připravuje kaše. V kuchyni mají zkrátka široké možnosti využití. Kaštanovník setý se u nás příliš nepěstuje, daří se mu zejména na teplých svazích ve vinařských oblastech Jižní Moravy.

Druhy kaštanů

Kaštanovníku existuje asi 15 druhů, pro konzumaci jsou však vhodné pouze kaštany z kaštanovníku jedlého.

Narazit můžeme na dvě odrůdy:
Marroni – kaštany jsou větší a chutnější, hodí se zejména na pečení
Castagne – o něco menší kaštany, které jsou vhodné spíše k vaření ve vodě

Pěstování jedlých kaštanů

Jedlý kaštan je možné si vypěstovat ze semínek, která mají poměrně velkou klíčivost (až 70%). Semínka koupíme v zahradnictví, nebo před Vánoci na stánku, když si koupíme pytlík jedlých kaštanů. Kaštan opatrně oloupeme, abychom nepoškodili klíček, a necháme po nějakou dobu v misce s vodou (půl až 1cm). Jakmile klíčky trochu vyrostou, zasadíme kaštan klíčkem dolů do kelímku či květináče. Jako substrát se hodí venkovní zemina, nebo písek promíchaný napůl s půdou. Vzhledem k tomu, že jedlý kaštan přijímá živiny přes mykohyrzní houby, které zprostředkovávají přenos živin na kořenové soustavě, je třeba mu tyto houby zajistit. To je možné přirozenou cestou, tedy kýblem bukové hrabanky při výsadbě, nebo cestou umělou a to speciálním přípravkem, jako je např. Ectovit.

Vypěstované sazeničky sadíme do hluboké kypré půdy, která má vysoký obsah fosforu a draslíku. Kyselost půdy by se měla pohybovat mezi pH 5 až 5,6. Kaštanovník je háklivý na aktivní vápenec. Důležité je, aby byla půda dobře propustná, protože těžké jílovité půdy jsou ideální pro šíření chorob a hniloby. Na dno je dobré vysadit rašelinu nebo zeminu pro jehličnany. V našich klimatických podmínkách mohou kaštanovníky trpět mrazíky, mladé stromky je tak třeba chránit jutou. Také je třeba je ochránit před jarním sluncem, které by mohlo způsobit puknutí kůry a přispět tak k rozvoji houbových onemocnění. Do volné půdy vysazujeme kaštanovníky nejdříve cca v polovině dubna.

Stromy vyžadují dostatek prostoru, proto by se neměly vysazovat do blízkosti jiných stromů. Spon by měl činit minimálně 10 až 15 metrů, ale klidně i více. U stromů pěstovaných ze semene se doporučuje výsadba dále od sebe (cca 15 metrů), zatímco roubované stromy můžeme vysazovat blíže, protože nevytváří tak mohutné a rozložité koruny (cca 10 metrů). Z důvodu kvalitního opylení je dobré pěstovat dva a více jedinců. Je sice možné pěstovat i samostatný strom, ale je zde riziko výskytu tzv. hluchých plodů, což znamená, že se vytvoří pouze prázdný obal bez jádra. Přestože je kaštanovník rostlinou jednodomou, často jsou samičí květy připraveny k opylování v jinou dobu než květy samčí a nejsou schopny se opylovat ve stejný čas. Není to však pravidlem a záleží na genetické výbavě každého jedince.

Hlavní sezonou sklizně jedlých kaštanů je říjen, sběr se provádí převážně ručně. Pro dlouhodobější uskladnění je třeba kaštany namočit do vody o teplotě 50 stupňů Celsia a poté je nechat 4 dny ve studené vodě, což zvýší jejich trvanlivost a odstraní i případné parazity. Následně je možné je zpracovat nebo uskladnit v chladicích boxech.

Jedlé kaštany a účinky na lidské zdraví

Jedlé kaštany obsahují hodně škrobu a bílkovin, dále také vitamíny skupiny A a B (B1, B2, B5, B6), spoustu minerálních látek, jako je fosfor, kalcium, draslík, magnezium a železo. Konzumace jedlých kaštanů tak příznivě působí na vlasy, kůži, ale i kardiovaskulární systém. Pomáhá také při únavě a stresu, při jaterních a respiračních poruchách. Blahodárné účinky jedlých kaštanů jsou známy i při poruchách krvetvorby. Vzhledem k tomu, že kaštany neobsahují glukózu ani fruktózu, mohou si je bez obav dopřát i diabetici. Rovněž mohou být konzumovány osobami alergickými na lepek a trpícími celiakií.