Švestky - pěstování slivoní

Švestka je plodem stromu s názvem slivoň švestka, nebo také švestka domácí (Prunus domestica). Tento strom spadá do rodu slivoní a pod čeleď růžovitých. Strom dorůstá výšky až 10 metrů, korunu má vejcovitou a bohatě rozvětvenou. Listy rostou střídavě, jsou až 10 cm dlouhé s jemně vroubenými okraji. Bílé až nazelenalé květy vyrůstají nejčastěji po dvou a objevují se ve stejnou dobu, kdy začínají rašit listy. Doba kvetení je od dubna do května.

Plodem je švestka, což je podlouhlá peckovice tmavě modré až fialové barvy s podélnou rýhou. Švestky jsou dužnaté, šťavnaté, mají mírně nasládlou chuť, aromatickou vůni. Uvnitř každé švestky se nachází pecka elipsovitého tvaru na vrcholu špičatá. Má hnědou až červenohnědou barvu. Plody se dají konzumovat syrové, sušené i kompotované. Vyrábějí se z nich povidla, jsou vhodnou náplní do ovocných knedlíků, buchet a koláčů. Často se také nechávají kvasit a destilací se z nich vyrábí slivovice. Švestka pochází z Kavkazu, ale postupně se rozšířila do celého světa. Nejlepší švestky v České republice jsou pěstovány na jižní Moravě ve Vizovických vrších a v Železných horách v Čechách.

Druhy švestek

Podle plodů je možné rozlišit pološvestky a pravé švestky. Pološvestky jsou kříženci pravých švestek a slív. Kvetou bíle a mají chmýřité letorosty. Vhodnou podnoží pro ně je myrobalán. Pravé švestky kvetou také bíle, ale mají zelený nádech. Liší se rovněž lysými letorosty. Listy jsou u pravých švestek menší a plody jsou v poměru dužnina a slupka chuťově vyvážené.

Mezi oblíbené odrůdy švestek a pološvestek patří:

Švestka domácí - původem z Čech, ale známo je mnoho variant. Nejlépe se jí daří na vlhčích půdách s dostatkem humusu. Nesnáší přísušek a je samosprašná. Tvar a barva plodů se liší podle prostředí, obecně však plody dozrávají v září. Tato odrůda je dobrým opylovačem rynglí a slivoní. Bohužel není příliš mrazuvzdorná a špatně se vyrovnává s puklicemi a sviluškami. Plody jsou vhodné ke všem úpravám, včetně destilace. Ideálním podnožím je pro ni durancie.

Zimmerova - pološvestka pocházející z Německa. Potřebuje živné půdy, hodí se však i do vyšších poloh. Plody zrají počátkem srpna, jsou oválnější a velmi chutné. Často dochází k nadúrodě ovoce. Tato odrůda je skvělým opylovačem, kvete raně. Bohužel je náchylnější k monilióze.

Wangenheimova - další pološvestka z Německa, která je však poměrně nenáročná na kvalitu půdy, je samosprašná a poměrně mrazuvzdorná. Kvete středně raně, plodí již druhým rokem po výsadbě a úroda bývá velká. Plody zrají koncem srpna, jsou středně velké a velmi sladké.

Odrůdy švestek tolerantní vůči šarce:

Herman - samosprašný, raný druh
Jojo – prozatím nejodolnější druh vůči šarce
Presenta - pozdní, samosprašný druh
Elena - velmi pozdní, samosprašný druh
Hanita - pozdní, samosprašný druh
Opál – raný druh velmi dobré chuti, odolný šarce i mrazu
Katinka – raná odrůda s plody výtečné chuti
Gabrovská – odrůda podobná švestce domácí, má výtečnou chuť a je rovněž odolná šarce i mrazu
Toptaste – odrůda výborné chuti, srovnatelná se švestkou domácí, plody jsou sladké, šťavnaté, skvěle se hodí pro výrobu destilátů. Odrůda je nenáročná na pěstování a odolná šarce i mrazům
Stanley – sladké, aromatické plody, oblíbená velkoplodá odrůda
Bluefree – velké oválné plody modré barvy (až 60g), šťavnaté, sladké, velmi dobré. Dužina je žlutozelená.
Durancie – odrůda rozšířená zejména ve středních a východních částech Moravy. Zraje od půlky září, plody dobře drží na stromě, vysoká odolnost vůči chorobám i mrazu. Plodnost je pravidelná a vysoká. Jde o jednu z nejkvalitnějších odrůd pro výrobu slivovice.
Haganta – německá odrůda tolerantní proti šarce, není náročná na stanoviště. Má chuťově výborné plody, jde o jednu z nejlepších odrůd vyšlechtěných v poslední době.
Hamanova - náhodný semenáč původem z ČR, který má střední až velkou plodnost. Odolnost proti šarce je však nižší. Odrůda není náročná na stanoviště. Chuťově je to velmi dobrá švestka pro všestranné využití.
Královna Viktorie - Stará samosprašná odrůda původem z Anglie, zraje obvykle na přelomu srpna a září.

Pěstování švestek

Slivoň domácí se pěstuje v sadech a zahradách v celé ČR. Nejlépe se jí daří v teplejších oblastech v nadmořské výšce mezi 300 – 500 m, s ročními srážkami okolo 500 – 700mm a na nepříliš živinami bohatých a středně těžkých půdách. Špatně snáší jarní mrazy, ale zimní mrazy jí nevadí. Vhodnou dobou pro vysazení je podzim. Stromek vložíme do půdy tak hluboko, aby místo štěpování (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Sázet se však může i na jaře. Při růstu plodů potřebuje slivoň dostatek vlhkosti a vydatnou zálivku, během suchého léta je třeba stromy dobře zalévat.

U slivoní je důležitý také řez. V prvních letech po vysazení se provádí tzv. výchovný řez, kdy se mladé výhony zkrátí tak, aby stromu neubíraly sílu. Korunu snížíme až o 40%, více však ne, jinak by strom mohl uhynout. Nejvhodnější dobou pro řez je období od března do května. Pěstování slivoní ztěžují virové choroby, z nichž nejznámější a nejvíce rozšířená je šarka. Způsobuje deformaci a následné opadávání listů i plodů. Proti šarce pěstitelé intenzivně bojují, ale prozatím se jim nepodařilo vypěstovat odrůdu, která by proti ní byla zcela imunní. Některé odrůdy jsou však k šarce tolerantní - strom je sice napaden, ale neodumírá.

Švestky a účinky na lidské zdraví

Švestky jsou plné nezbytných vitamínů a minerálů, jejich významnou složkou jsou i antioxidanty, které bojují proti volným radikálům a stopové prvky. Jsou skvělým zdrojem energie a v zimě dokonalou zásobárnou nedostatkových a zdraví prospěšných látek. Obsahují vitamín A, vitamíny skupiny B, vitamín E a minerální látky, jako je vápník, hořčík, draslík, fosfor, zinek, železo, bor i síra. Dále jsou v plodech obsaženy antokyany, což jsou červenomodrá barviva, která chrání tělo před rakovinou a nemocemi srdce, jelikož zachycují volné radikály. Ve švestkách se nachází také kyselina chlorogenová, nerozpustná a rozpustná vláknina, díky nim mají švestky výtečné detoxikační účinky. Konzumace švestek usnadňuje vyprazdňování, pomáhá proti zácpě. Rozpustná vláknina v žaludku snižuje kyselost, navozuje pocit plnosti a snižuje vstřebávání tuků. Tím se vyrovnává i hladina cholesterolu, žlučových kyselin a sacharidů. Švestky navíc upravují krevní tlak, pozitivně ovlivňují látkovou výměnu, posilují nervy a zlepšují paměť.