Čekanka - pěstování, rady a tipy pro zahrádkáře

Z planě rostoucí čekanky obecné (kořenové) byla vyšlechtěna čekanka listová (Cichorium endivia), kterou si kupujeme v podobě čekankových puků. Jde o tradiční dvouletou plodinu, jež patří do čeledi hvězdicovité. Za největší pěstitele čekankových puků jsou považovány Belgie a Francie.

Druhy čekanky

Kořenová čekanka čili čekanka obecná byla původně pěstovaná pro výrobu kávovin, dnes se však větší oblibě těší její četné kulturní odrůdy. Čekanka listová, které se používají jakožto přísada do salátů, začala být na našem území známá na konci minulého století. Čekanka dnes však existuje v několika formách:

Čekanka kadeřavá (Frisée) – má jemně kadeřavé zelené listy
Čekanka červenolistá (Radicchio) – původem z Itálie, má listy tmavě červené barvy a poměrně výrazné bílé žebrování. Vytváří hlávku podobně jako hlávkový salát
Čekanka bílá (Belgická, Witloof) - nemá tolik hořkou chuť jako jiné druhy čekanek, pěstuje se za absolutní absence světla, aby listy nezezelenaly. Čím je čekanka světlejší, tím méně je hořká.
Čekanka hlávková (Zuckerhut) – rovněž vytváří hlávky

Pěstování čekanky

Z čekanky se konzumují čekankové puky, jejichž vývoj je dosti nevšední. Získávají se netradičním způsobem pěstování, které se nazývá rychlení. Semena čekanky se vysévají do půdy v květnu až červnu. Řádky by měly být od sebe vzdáleny asi 30 cm a jednotlivé rostliny by neměly mít k sobě blíže než 10 cm, aby kořeny byly dost silné. Jakmile rostlina trochu povyroste, tak se sklidí. Z kořenů je třeba odřezat nať asi 3 cm nad hlavou, ale tak, abychom nepoškodili vegetační srdéčko. Kořeny poté na 5 až 8 týdnů uskladníme do tmavého sklepa, kde se zahrnou vrstvou lehké půdy a nechají se bez přístupu světla. Během této doby začnou rašit puky. Nedáváme tam kořeny tenčí než 3 cm v průměru, které by neplodily kvalitní puky.

Optimální teplota je 18 stupňů, při ní puky dorostou ke sklizni již za 3 až 4 týdny. Z kořenů vypěstovaných v létě lze snadno rychlit puky i v zimě. Vyvinuté puky se odříznou i s patkou od kořene, aby se nerozpadly. Kořeny se dají na zkrmení, nebo se kompostují. Zatímco venku pěstovaná čekanka je nahořklá, puky pěstované metodou rychlení ve tmě mají jemnou chuť. Čekankový puk by se měl skladovat ve tmě a v chladu, zabalený do tmavé folie, aby nezezelenal a nezhořkl. Křehká struktura puků vyžaduje jemné zacházení, aby nedocházelo k otlakům. Uložený v lednici můžeme čekankový puk skladovat maximálně 3 dny. Zralé puky musí být pružné, pevné a křupavé, zbarvené do bíla a na okrajích jen lehce nažloutlé.

Čekanka a účinky na lidské zdraví

Přestože jde o velmi chutnou a zdravou zeleninu, není u nás spotřeba čekanky nijak velká. Čekanka je vhodnou dietní potravinou, protože je chudá na kalorie a téměř netučná (ve 100g je 16 kcal). Obsahuje velké množství vlákniny, která prospívá trávení, zlepšuje průchodnost střev a zabraňuje zácpě. Dále má v sobě spoustu vitamínů (C a provitamín A), minerálů (hořčík, vápník, železo a fosfor) a také inulin, který pomáhá při cukrovce a snižuje hladinu cholesterolu. V čekance je ještě mnoho dalších zdraví prospěšných látek, které působí detoxikačně. Konzumace čekankových puků působí preventivně proti nemocem kardiovaskulárního systému. Čekanku by do své stravy měli zařadit jak lidé s nadváhou a diabetem, tak i poruchami metabolismu.